Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Krupice špaldová celozrnná

Trvanlivé

Krupice špaldová celozrnná

Celozrnná špaldová krupice je hrubě mletý produkt z celého zrna špaldy (Triticum spelta), staré pluchaté pšenice. Běžná krupice z tvrdé pšenice se mele jen z jádra (endospermu), celozrnná špaldová si ale nechává otruby, klíček i endosperm. Proto má světle béžovou barvu a výraznou oříškovou chuť.

Sezóna
Celoročně
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 341 kcal
  • 14,5 g bílkoviny
  • 2,5 g tuky
  • 70,7 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladu a temnu asi 1–3 měsíce, nejdéle do data minimální trvanlivosti na obalu. Chraň ji před teplem a vlhkem.

V lednici

Přesyp ji do uzavíratelné nádoby nebo sáčku se zipem. V lednici vydrží až 3–4 měsíce, zůstane déle čerstvá a nežlukne.

V mrazáku

Na dlouhé skladování ji zamraz ve vzduchotěsných nádobách nebo vakuově zatavených sáčcích, vydrží až 12 měsíců. Před použitím ji nech povolit při pokojové teplotě.

Jak vybrat

Vybírej krupici světle béžovou až zlatavou. Taková barva znamená šetrné zpracování a zachované otruby. Zrnka by měla být stejnoměrně hrubá, bez velkého podílu prachu nebo moučného zbytku. Jestli chceš, sáhni po biokvalitě a po krupici mleté na kameni, podle mnoha kuchařů chutná výrazněji. Kontroluj datum na obalu: celozrnné výrobky obsahují přirozené oleje, a proto vydrží kratší dobu než běžné (světlé).

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Celozrnná pšeničná krupice nebo celozrnná krupice z farra (dvouzrnky). Obě mají podobný obsah vlákniny a podobnou oříškovou chuť, jen v jiných odstínech.

V nouzi

Stejnou strukturu dá běžná krupice z tvrdé pšenice. Nemá ale výživové hodnoty celého zrna a chutná jemněji a méně výrazně. V kaši můžeš použít i polentu nebo kukuřičnou krupici, chuť se tím ale hodně změní.

Příprava

Namáčet ji nemusíš. Na kaši ji zašlehej metličkou do mírně vroucí tekutiny (mléka, vody nebo rostlinného nápoje) zhruba v poměru 1:4 a pořád míchej, aby se nedělaly hrudky. Vař 5–8 minut, dokud kaše nezhoustne, jak potřebuješ. Při pečení ji dej místo pšeničné krupice ve stejném množství, nebo ji smíchej s různými druhy mouky. Na těstoviny ji smíchej s vejci nebo vodou a hněť, dokud nevznikne hladké, pružné těsto. Než ho vyválíš, nech ho odpočinout.

Nic nevyhazuj

Zbylou uvařenou kaši ze špaldové krupice použij jako pojivo do zeleninových karbanátků nebo masových kuliček. Vychladlou ztuhlou krupici nakrájej na plátky a opeč na másle s bylinkami dokřupava. Nebo z ní vykrajuj kolečka, polož na ně máslo a parmazán a zapeč. Tak se v Římě dělají gnocchi alla romana (zapékané krupicové noky).

V kuchyni

Tepelná úprava

Celozrnná špaldová krupice se hodí na mnoho způsobů. Uvař z ní krémovou kaši k snídani, zjemni ji mlékem a dej navrch ovoce a ořechy. Přidej ji do pečiva: do bábovek, muffinů a domácího chleba. Pečivo s ní zůstane vláčné, bude mít jemnou střídu a plnější chuť. Můžeš z ní udělat domácí těstoviny, noky nebo knedlíčky, bílkoviny v ní pomáhají udržet tvar. Hodí se i na obalování masa, ryb a zeleniny na pánvi, vytvoří zlatavou křupavou krustu. Do slaných jídel ji vmíchej jako zahušťovadlo do polévek a dušených pokrmů. Nebo ji připrav jako přílohu podobně jako polentu.

Hodí se k

  • Med a javorový sirup
  • Čerstvé bobulové a peckové ovoce
  • Skořice, kardamom a muškátový oříšek
  • Pražené ořechy (mandle, lískové, vlašské)
  • Máslo a olivový olej
  • Parmazán a zrající sýry
  • Citrusová kůra (citronová, pomerančová)
  • Sezam
  • Čerstvé bylinky (rozmarýn, tymián, šalvěj)
  • Teplé mléko a rostlinné nápoje

Co to je

Celozrnná špaldová krupice je hrubě mletý produkt z celého zrna špaldy (Triticum spelta), staré pluchaté pšenice. Běžná krupice z tvrdé pšenice se mele jen z jádra (endospermu), celozrnná špaldová si ale nechává otruby, klíček i endosperm. Proto má světle béžovou barvu a výraznou oříškovou chuť. Špalda patří k nejstarším pěstovaným obilovinám a v kuchyni poslouží k mnoha účelům.

Jak chutná

Celozrnná špaldová krupice je jemně nasládlá, zemitá, výrazně oříšková a lehce připomíná opražené zrno. Chutná plněji a jemněji než běžná pšeničná krupice. Díky hrubší struktuře je příjemná na skus v kaši, v pečivu i v těstovinách.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Špaldová krupice se prodává v několika podobách: celozrnná (s otrubami, klíčkem i endospermem), běžná (světlá) bez otrub a klíčku a v různé hrubosti od hrubé po jemnou (italsky semola rimacinata). Nejvíc vlákniny a nejvýraznější chuť má celozrnná. Někteří výrobci nabízejí i krupici z naklíčené špaldy. Špalda se pěstuje po celé Evropě, zvlášť ceněná je německá a švýcarská pro svou čistotu a tradiční způsob pěstování.

Historie

Špalda (Triticum spelta) patří ke starším pěstovaným pšenicím. Nejspíš vznikla křížením v oblasti mezi Černým a Kaspickým mořem, v okolí Kavkazu a severního Íránu. Přesný původ se ale dodnes vede ve sporu. Nejstarší (sporné) archeologické nálezy ze Zakavkazska pocházejí zhruba z 5.–4. tisíciletí př. n. l. Odtud se šířila na západ. Ve střední Evropě nabyla významu od pozdní doby bronzové a v době železné v částech Německa, Švýcarska a Británie vytlačila dvouzrnku. V římské době se hojně pěstovala v provinciích severně od Alp. Ve středověku platila za jídlo chudých i za léčivou obilovinu. S nástupem strojového mlácení v 19. století začala mizet: její pevné pluchy se se stroji nesnesly a přednost dostaly nahé pšenice. Dnes se ke špaldě vracejí domácí kuchaři i řemeslní pekaři, kteří oceňují její chuť a dlouhou tradici.

Věda

Jak se celozrnná špaldová krupice chová při vaření a pečení, určuje složení jejích bílkovin a škrobu. Špalda mívá o něco víc bílkovin než běžná pšenice (obvykle asi 12–17 % podle odrůdy a podmínek pěstování). Její lepek má ale jinou stavbu. Obsahuje víc gliadinů vůči gluteninům, takže těsto je tažnější, ale méně pružné. Pečivo proto mívá jemnou, o něco hutnější střídu místo vzdušné, jakou má chléb z moderní pšenice. Otruby v celozrnné krupici přinášejí vlákninu i přirozené oleje. Ty mohou brzdit tvorbu lepku, zato pomáhají udržet vlhkost a zvyšují výživovou hodnotu. Při vaření škrobová zrna mazovatí, nasávají tekutinu a vytvářejí typickou krémovou konzistenci krupicové kaše. Při pečení nebo pražení vzniká díky Maillardově reakci typická oříšková, karamelová chuť. Špalda obsahuje lepek a není vhodná pro lidi s celiakií nebo nesnášenlivostí lepku.

Původ a etika

Špalda je příkladem udržitelného zemědělství. Pevné pluchy zrno trochu chrání před škůdci a houbovými chorobami, takže se dobře hodí pro ekologické hospodaření a pěstování s malými vstupy. Daří se jí i v chudých půdách s minimem hnojiv a potřebuje méně zdrojů než moderní odrůdy pšenice. Hledej certifikovanou biokrupici ze špaldy z důvěryhodných mlýnů, zvlášť z těch, které melou tradičně na kameni, kvůli chuti. Silnou tradici pěstování špaldy mají evropské země, hlavně Německo, Švýcarsko a Rakousko. Když podpoříš malé a regenerativní farmy, pomůžeš zachovat genetickou rozmanitost této staré obiloviny a biodiverzitu v zemědělství.

Košík