- Sezóna
- Vyrábí se celý rok. Tradičně se nejvíc zabíjelo a udilo pozdě na podzim a v zimě.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 301 kcal
- 12,1 g bílkoviny
- 26,6 g tuky
- 2 g sacharidy
Klobása moravská
Klobása moravská
Moravská klobása je tradiční vepřová klobása z Moravy, historické země na východě českých zemí. Pozná se podle hrubého mletí, střídmého koření a důkladného uzení nad tvrdým dřevem, které ji konzervuje a zároveň jí dává charakter.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Při pokojové teplotě ji neskladuj, patří do lednice. Jen úplně vysušené tvrdé (trvanlivé) klobásy můžeš pověsit v chladné, dobře větrané spíži.
- V lednici
Skladuj v lednici při 0–4 °C a sněz do data spotřeby na obalu. Po otevření nebo nakrojení ji zabal do pečicího nebo jiného prodyšného papíru a spotřebuj do 3–5 dnů.
- V mrazáku
Dobře uzavřenou ji můžeš zamrazit až na tři měsíce, jen část uzené vůně zeslábne.
Jak vybrat
Vyber klobásu s napnutým, nezvrásněným střívkem a sytě červenohnědým povrchem. Ten ukazuje, že kouř pronikl dovnitř. Má vonět čistě kouřem, nikdy ne kysele. Když ji zmáčkneš, má trochu povolit a zase se vrátit. Znamená to, že tuku a libového masa je v ní tak akorát.
Čím nahradit
Česká klobása s podobně hrubým mletím a jemným česnekem.
Lehce uzená polská klobása, často ale výrazněji kořeněná.
Příprava
Moravskou klobásu většinou jen zlehka ohřeješ, nemusíš ji prudce tepelně upravovat. Krátce ji prohřej ve vodě, která se nevaří, opeč ji na grilu na mírném ohni nebo ohřej na pánvi, dokud nezačne pouštět tuk. Hlídej, aby nepraskla.
Nic nevyhazuj
Tuk, který z klobásy při ohřívání vyteče, si schovej. Dodá kouř a vepřovou chuť zelí, čočce nebo bramborám.
V kuchyni
Tepelná úprava
Moravská klobása potřebuje jemné zacházení. Když ji ohřeješ zlehka, zůstane šťavnatá. Tradičně se nejdřív spaří a pak krátce opeče na grilu, nebo se pomalu prohřeje nad žhavými uhlíky. Kouř i tuk se tak rozvinou a klobása se nepřipálí.
Hodí se k
- Kysané zelí
- Brambory
- Hořčice
- Tmavý žitný chléb
- Pivo
Co to je
Moravská klobása je tradiční vepřová klobása z Moravy, historické země na východě českých zemí. Pozná se podle hrubého mletí, střídmého koření a důkladného uzení nad tvrdým dřevem, které ji konzervuje a zároveň jí dává charakter.
Jak chutná
Hned na začátku je výrazně masová. Nastoupí čisté vepřové sádlo a jasná slanost, která ale nepřebije ostatní chutě. Pak se přidá jemné teplo česneku, bílý a černý pepř a lehká nasládlost z pomalého uzení nad bukem nebo dubem. Dochuť je suchá, dlouhá a lehce pryskyřičná. Kouřové třísloviny ulpí na patře, ale nepřebijí ho.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je moravská klobása tepelně opracovaná?
Jakým dřevem se moravská klobása udí?
Čím se moravská klobása liší od jiných středoevropských klobás?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Neexistuje jediná moravská klobása. Každá vesnice a každá domácnost ji dělá trochu jinak podle kraje, chovu a dřeva na uzení. Na úrodné Hané je hodně vepřů krmených obilím, takže klobása bývá baculatější, s měkčím tukem a jemně nasládlá. Udí se zlehka, často nad bukem, aby vynikla chuť masa. V zalesněných kopcích Valašska bývají klobásy pevnější, sušší a víc uzené, protože maso muselo vydržet tuhé horské zimy. Někdy kouř provoní jalovec a dodá klobáse lesní dochuť. V Brně a dalších městech dávali cechovní řezníci a později průmysloví výrobci přednost jednotnějšímu mletí a koření. Česnek a pepř vyvažovali tak, aby klobása chutnala co nejvíc lidem. Všude se ale prasata tradičně zabíjela pozdě na podzim, kdy chladný vzduch pomáhá při solení a zrání masa. Maso se hrubě seká, nezpracovává se na jemné dílo (emulzi). Pak se plní do přírodních střev a pomalu udí. Místní dřevo a podnebí tak klobáse dají její výslednou chuť.
Historie
Historie moravské klobásy úzce souvisí s chovem hospodářských zvířat ve střední Evropě a s měnícími se hranicemi říší. Antické kořeny: Přímá souvislost s antikou je jen domněnka. Římské solení a uzení vepřového se ale šířilo podél dunajské hranice a položilo technický základ pozdějších klobás. Středověk: Ve středověku vedly přes Moravu důležité obchodní cesty mezi Baltem, Jadranem a Byzancí. Sůl z alpských dolů a koření, které přicházelo přes Benátky, zdokonalily místní výrobu klobás. Zabíjelo se podle zemědělského a církevního kalendáře. Vesnická zabíjačka byla zdrojem obživy i rituálem. Raný novověk a habsburská doba: Obchod s masem v moravských městech řídily od středověku řeznické cechy. Za Habsburků podléhala městská výroba klobás dál cechovním a později státním předpisům. Udírny se staly běžnou součástí staveb. Moderní doba: V 19. a 20. století přinesla industrializace strojové mletí a jednotné nasolování masa. Na venkově se ale dál dělalo postaru. Dnes moravská klobása existuje ve dvou podobách: jako běžné průmyslové zboží i jako znovu objevený řemeslný výrobek, často s regionální značkou kvality.
Věda
Typický charakter moravské klobásy vzniká z toho, jak spolu působí sůl, kouř a čas. Sůl rozpouští myofibrilární bílkoviny. Hrubé kousky masa tak drží pohromadě a tuk v nich zůstane vidět. Uzení dodá fenolické látky, které brzdí růst mikrobů a přidávají hořkost a vůni. Pomalé sušení snižuje aktivitu vody, chuť se zkoncentruje a klobása vydrží déle. Sirné látky z česneku se při uzení zjemní a z ostrosti se stane nasládlost. Piperin z pepře je v dochuti cítit dlouho.
Původ a etika
Tradiční moravská klobása vychází z využití celého zvířete. V předprůmyslové době to byla úcta i nutnost. Dnešní etická výroba dává přednost prasatům z místních chovů, která rostou pomaleji a porážejí se šetrně. Řemeslní výrobci stále častěji uvádějí, jakým dřevem udí, a nepoužívají syntetické konzervanty. Spojují tak tradiční postup s dnešní otevřeností.