Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Kaštany

Oříšky a sušené plody

Kaštany

Jedlé kaštany jsou semena stromů rodu Castanea. Od ostatních ořechů se liší vysokým obsahem škrobu a nízkým obsahem tuku. Skrývají se v ostnaté číšce a lesklé mahagonové slupce a jejich hutné, smetanově bílé jádro živí lidi už tisíce let.

Sezóna
Podzim až začátek zimy (říjen–prosinec); konzervované nebo mražené celoročně
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 174 kcal
  • 2,8 g bílkoviny
  • 1,3 g tuky
  • 34,3 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Čerstvé kaštany se rychle kazí. Na chladném a vzdušném místě je nech nejvýš pár dní, pak je dej do lednice. Většina přeměny škrobu na cukr, díky které kaštany sládnou, proběhne v chladu. Při pokojové teplotě brzy vyschnou nebo zplesniví.

V lednici

Skladuj je v děrovaném sáčku v zásuvce na zeleninu při 0–4 °C 2–3 týdny. V chladu se škrob dál mění na cukr a kaštany déle vydrží.

V mrazáku

Nařízni je a zamraz neloupané až na 6 měsíců. Nebo je upeč, oloupej a zamraz ve vzduchotěsných nádobách až na 1 rok. Po rozmrazení je hned spotřebuj.

Jak vybrat

Vybírej kaštany, které jsou na svou velikost těžké a mají lesklou, napnutou slupku bez prasklin, dírek a plísně. Slupka má být pevná a při zmáčknutí nesmí povolit. Kaštany, které při zatřesení chrastí, nekupuj, protože mají vyschlé a scvrklé jádro. Čerstvé kaštany voní slabě nasládle. Kyselý nebo kvasný pach znamená, že se kazí.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Lískové ořechy mají podobnou sladkou, zemitou chuť a hodí se do slaných i sladkých jídel. Jsou ale tučnější a chybí jim škrobová textura.

V nouzi

Do slaných jídel, kde záleží víc na textuře než na chuti, použij vařené bílé fazole nebo cizrnu. Do dezertů, kde jde o máslovou plnost, dej makadamové ořechy.

Příprava

Před tepelnou úpravou kaštany vždy nařízni ostrým nožem (křížek na ploché straně nebo jeden řez přes nejširší část), aby se v nich nenahromadila pára a nevybuchly. Peč je při 200 °C 20–25 minut, dokud se slupka neodchlípne a jádro nezměkne. Loupej je ještě teplé, protože tenká vnitřní slupka po vychladnutí pevně drží. Aby šly loupat snáz, zabal horké upečené kaštany na 5 minut do utěrky.

Nic nevyhazuj

Vnější i vnitřní slupky kaštanů můžeš dát do kompostu. Do listů kaštanovníku se dají balit sýry (jako u tradičního francouzského sýra Banon) nebo se z nich dají louhovat likéry.

V kuchyni

Tepelná úprava

Klasikou je pečení: kaštany zkaramelizují a krásně voní. Vařením změknou a jsou jemnější, takže jsou ideální na pyré. Při vaření v páře si uchovají vlhkost i živiny. Když je dusíš s masem a aromatickou zeleninou, nasáknou jejich chuť. Při rychlém restování (běžném v asijských kuchyních) zůstanou pevnější a lehce opražené. Kaštanová mouka dodá těstovinám, chlebu, koláčům a palačinkám sladkou, zemitou hloubku. Je hutná a přirozeně bez lepku. Lidé s celiakií by ale měli volit mouku označenou jako bezlepková, protože se často mele spolu s pšenicí.

Hodí se k

  • Růžičková kapusta
  • Slanina a pancetta
  • Čokoláda
  • Vanilka
  • Šalvěj a tymián
  • Houby (hlavně hřiby)
  • Dýně
  • Jablka a hrušky
  • Med a javorový sirup
  • Zvěřina (jelení maso), kachna, husa
  • Brusinky
  • Hnědé máslo
  • Červené víno a brandy

Co to je

Jedlé kaštany jsou semena stromů rodu Castanea. Od ostatních ořechů se liší vysokým obsahem škrobu a nízkým obsahem tuku. Skrývají se v ostnaté číšce a lesklé mahagonové slupce a jejich hutné, smetanově bílé jádro živí lidi už tisíce let. Na rozdíl od olejnatých ořechů, jako jsou vlašské ořechy nebo mandle, se kaštany v kuchyni chovají spíš jako škrobová zelenina. Mají blíž k bramborám než k pekanům.

Jak chutná

Syrové kaštany chutnají jemně škrobovitě, skoro mdle. Když je ale necháš dozrát v chladu a pak upečeš, změní se: jsou sladké, máslové, lehce zemité s jemným karamelovým tónem. Dužina je hutná, ale poddajná, moučná až krémová. Při pečení vznikají těkavé látky včetně 2-pentylfuranu a hexanalu, které dávají svěží, ovocnou a lehce tučnou vůni.

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Rod Castanea zahrnuje několik druhů a každý má jiné vlastnosti. Kaštanovník jedlý (Castanea sativa) dává ceněné „marrons“. Jsou to velké sladké kaštany, ze kterých jde vnitřní slupka snadno dolů, a nejvíc se používají na kandování a do jemných zákusků. Kaštanovník americký (Castanea dentata) byl kdysi hlavním listnatým stromem lesů na východě Severní Ameriky. Na počátku 20. století ho téměř vyhubila rakovina kůry kaštanovníku a snahy o jeho obnovu pokračují dodnes. Čínské kaštany (Castanea mollissima) jsou menší, ale odolné vůči chorobám a v USA jsou dnes hlavním komerčně pěstovaným druhem. Japonské kaštany (Castanea crenata), v Japonsku zvané waguri, jsou velké a hojně se používají do sladkostí, jako je kuri kinton nebo kuri no kanroni (kaštany v sirupu). Regionálních odrůd je mnoho: italská Marrone di Castel del Rio, francouzská Châtaigne d'Ardèche a španělská Castaña de Galicia mají chráněné označení, za kterým stojí staletí pečlivého výběru.

Historie

Čeleď bukovitých (Fagaceae), do které kaštany patří, se ve fosilním záznamu objevuje v pozdní křídě. Fosilie podobné kaštanům jsou staré desítky milionů let. Kaštanovník jedlý nejspíš pochází z Kavkazu u Černého moře. Název má z řeckého kastanea, které se tradičně spojuje s městem Kastana v Pontu na území dnešního Turecka, nebo s Kastaneou v Thesálii. Řekové živili zásobami kaštanů celá vojska a podle legendy sázel Alexandr Veliký kaštanové háje na všech dobytých územích. Římané dovedli pěstování kaštanů k dokonalosti. Šířili stromy po celé říši nejen kvůli výživným plodům, ale i kvůli dřevu z rychle obrážejících pařezů, bez kterého se neobešlo vinohradnictví ani stavebnictví. Středověké kláštery uchovaly znalost roubování a sám Karel Veliký nařídil zakládat kaštanové sady. Po staletí byly kaštany „chlebem chudých“ v horských oblastech Itálie, Korsiky a Portugalska, kde se pšenici nedařilo. Rakovina kůry kaštanovníku byla poprvé zjištěna v New Yorku v roce 1904, kam se dostala s dovezenými asijskými kaštanovníky. Během několika desetiletí zahubila odhadem tři až čtyři miliardy amerických kaštanovníků a patří k nejničivějším ekologickým katastrofám v zaznamenané historii. Šlechtitelské programy dnes pracují na tom, aby se do původních lesů vrátily americké kaštanovníky odolné vůči této chorobě.

Věda

Na rozdíl od jiných ořechů tvoří kaštany hlavně škrob (až 65 % sušiny), ne tuk. Proto se při vaření chovají spíš jako hlízy než jako ořechy. Klíčem k chuti je enzymatická přeměna škrobu. Když kaštany skladuješ v chladu (0–4 °C), amylázy pomalu štěpí složité škroby na jednoduché cukry a za 2–3 týdny výrazně zvýší jejich sladkost. Toto dozrávání je pro nejlepší chuť zásadní. Při pečení mění Maillardova reakce cukry a aminokyseliny na stovky aromatických látek: 2-pentylfuran dodává ovocné tóny a 3-methylbutanal sladkost připomínající slad. Teplem zbylý škrob zmazovatí, a proto mají kaštany typickou krémovou, moučnou texturu. Vysoký obsah vody (kolem 50 %) odlišuje kaštany od olejnatých ořechů. Kvůli němu je musíš před pečením naříznout, jinak hrozí nebezpečný výbuch páry. Ve vodě nebo v páře škrob zmazovatí důkladněji a kaštany jsou měkčí, ideální na pyré. Suché teplo při pečení zase podporuje výraznější Maillardovo hnědnutí a karamelizaci.

Původ a etika

Pěstování kaštanů patří k udržitelnějším způsobům pěstování ořechů. Kaštanovníky se dožívají vysokého věku (některé evropské exempláře jsou starší než 500 let) a vážou hodně uhlíku. Když se ujmou, potřebují jen minimum zavlažování a obejdou se bez velkého množství pesticidů. Tradiční kaštanové sady v Itálii, Portugalsku a na Korsice podporují biodiverzitu a chrání kulturní krajinu. Změna klimatu je ale čím dál větší hrozbou. Posuny teplot narušují kvetení a vývoj plodů a pěstitelé se musí potýkat i s novými škůdci (včetně žlabatky kaštanové). Na evropském venkově lidé opouštějí tradiční sady, a to ohrožuje rozmanitost přírody i kulinářské dědictví. Pokud chceš, podpoř tradiční evropské pěstitele, kteří staré sady udržují. Většina kaštanů prodávaných v Evropě pochází z Itálie, Portugalska, Španělska, Řecka a Turecka. Na etiketě hledej zemi původu a chráněná označení jako CHOP/CHZO.

Košík