- Sezóna
- Dostaneš ji celý rok. Nejlepší je v chladnějších měsících, kdy těsto kyne pomaleji a víc voní.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 257 kcal
- 10 g bílkoviny
- 2,1 g tuky
- 43,8 g sacharidy
Kaiserka špaldová
Kaiserka špaldová
Špaldová kaiserka je křupavé pečivo s vytlačenou hvězdicí na vršku a vychází z vídeňské pekařské tradice. Od klasické kaiserky se liší tím, že běžnou pšenici zčásti nebo úplně nahrazuje špalda. Je to starobylá pluchatá obilnina, kterou lidé mají rádi pro oříškovou chuť a výraznou vůni. Kaiserka si drží typickou pětidílnou korunku, ale chutná jemněji a víc po starém obilí.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ji volně zabalenou při pokojové teplotě nejvýš 24 hodin, aby kůrka zůstala křupavá.
- V lednici
Do lednice ji nedávej. Škrob v ní rychleji retrograduje, takže pečivo dřív okorá a ztratí chuť.
- V mrazáku
Dobře zabalenou ji můžeš zamrazit nejvýš na měsíc. Rozpeč ji v horké troubě rovnou zmrazenou.
Jak vybrat
Vybírej kaiserky s ostře vytlačenou hvězdicí a matnou kůrkou s puchýřky. Mají vonět teplým obilím a trochu nasládle, ne syrovou moukou. Moc lesklá kůrka často prozrazuje přidaný cukr nebo tuk, které chuť špaldy přebijí.
Čím nahradit
Celozrnná kaiserka. Chybí jí ale typická sladkost špaldy.
Kvásková bulka s lehkou, vzdušnou střídkou.
Příprava
Den starou kaiserku lehce pokrop vodou a dej ji na 5 minut do trouby na 200 °C. Kůrka znovu zkřupne a pečivo zavoní.
Nic nevyhazuj
Okoralé kaiserky můžeš usušit a umlít na strouhanku. Skvěle se hodí do knedlíků nebo jako oříšková krusta na zeleninu.
V kuchyni
Tepelná úprava
Tradičně se peče na kameni v etážové peci s napařením. Na začátku potřebuje vysokou teplotu, aby se korunka zpevnila. Na konci se dopéká nasucho, aby kůrka víc voněla.
Hodí se k
- Kysané máslo
- Uzená šunka
- Vyzrálé alpské sýry
- Vejce naměkko
- Tvaroh s bylinkami
Co to je
Špaldová kaiserka je křupavé pečivo s vytlačenou hvězdicí na vršku a vychází z vídeňské pekařské tradice. Od klasické kaiserky se liší tím, že běžnou pšenici zčásti nebo úplně nahrazuje špalda. Je to starobylá pluchatá obilnina, kterou lidé mají rádi pro oříškovou chuť a výraznou vůni. Kaiserka si drží typickou pětidílnou korunku, ale chutná jemněji a víc po starém obilí.
Jak chutná
Kůrka při kousnutí suše a opečeně křupne a lehce připomíná pražené lískové oříšky. Střídka je krémová a lehce nasládlá. Rozpustné bílkoviny špaldy ji dělají spíš měkkou než tuhou. Dochuť je jemná a dlouhá, s teplými obilnými tóny a lehkou minerální suchostí, takže se k ní hodí slané obložení.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je špaldová kaiserka bezlepková?
Proč chutná špaldové pečivo sladčeji?
Hodí se špaldové kaiserky na sendviče?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Tvar je ustálený, ale špaldové kaiserky se trochu liší podle vymletí mouky a podle toho, odkud špalda pochází. Jihoněmecké špaldové kaiserky se často pečou z lehce prosáté mouky ze švábské špaldy. Mají světlou střídku, jemnou sladkost a voní po louce. Rakouské kaiserky z kamenně mleté mouky obsahují víc minerálních látek, a tak mají tmavší střídku a výraznou oříškovou hořkost. Řemeslné pekárny pečou kaiserky na špaldovém kvásku s dlouhým kynutím. Takové kaiserky mají mléčně kyselé tóny a vláčnou střídku. Kaiserky z běžných pekáren se kypří droždím, a tak jsou objemnější a jemnější. Chuť ovlivňuje oblast pěstování, odrůda i mletí. Lehce prosátá mouka chutná jemněji a sladčeji, celozrnná přidá chuť opečených otrub.
Historie
Příběh špaldové kaiserky se táhne tisíciletími. Starověk: Špalda nejspíš vznikla na Blízkém východě a v Zakavkazsku. V Evropě se pěstovala od neolitu a doby bronzové. V římské říši ji pěstovali hlavně v severních provinciích, protože byla odolná. Středověk: Podél středoevropských obchodních cest, hlavně v podhůří Alp, nahradila špalda pšenici na chudých půdách. Bílé pšeničné žemle se v pozdním středověku staly znakem městské zámožnosti. Novověk: Kaiserka s hvězdicí dostala ve Vídni svou podobu do 18. století. V 19. a 20. století vytlačila špaldu průmyslově pěstovaná pšenice. Na konci 20. století ale zdravotní hnutí znovu vzbudila zájem o staré obilniny. Ve špaldové kaiserce se tak potkává historie císařství, zemědělství i dnešní zájem o zdravou výživu.
Věda
Lepek špaldy je tažnější a méně pružný než lepek moderní pšenice. Střídka je proto měkčí a těsto hůř drží plyn. Pekaři to vyvažují šetrným hnětením a delším kynutím. Enzymy mezitím uvolní cukry, díky kterým kůrka líp zhnědne a víc chutná. Tuky v zrnu dělají střídku vláčnější. Škrob se při mletí špaldy méně poškozuje, a tak má pečivo čistou dochuť s výrazným obilným tónem.
Původ a etika
Eticky vypěstovaná špalda podporuje malé farmáře, kteří střídají plodiny a hospodaří s nízkými vstupy. Špalda si až do sklizně drží tuhou pluchu, která zrno chrání před škůdci a nečistotami z pole. Proto často potřebuje méně pesticidů, loupání ale zvyšuje náklady. Když víš, ze kterého středoevropského družstva špalda pochází, podporuješ biodiverzitu a pomáháš udržet místní znalosti o obilí.