- Sezóna
- Pálí se hlavně na podzim a v zimě z čerstvě sklizeného a vykvašeného ovoce. V láhvi je stálá a znatelně se nemění.
- Cena
- Vysoká
- Výživa na 100 g
- 231 kcal
- 0 g bílkoviny
- 0 g tuky
- 0 g sacharidy
Hruškovice
Hruškovice
Hruškovice je čirá ovocná pálenka z vykvašených a vypálených hrušek. Tradičně se do ní nepřidává cukr, takže má čistou, výraznou vůni a je suchá. Nejvíc se pojí se střední Evropou, hlavně s Alsaskem, Švýcarskem a alpským pohraničím, kde hruškové sady neodmyslitelně patří k venkovskému životu.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ji nastojato v chladu a temnu, mimo přímé světlo. Dobře uzavřená vydrží beze změny roky.
- V lednici
Do lednice ji dávat nemusíš, ale před podáváním můžeš. Vychlazení umí vůni ještě zvýraznit.
- V mrazáku
Do mrazáku ji nedávej, silný chlad otupí těkavé aroma.
Jak vybrat
Hruškovici vybírej podle vůně, ne podle stáří. Hledej láhve s výraznou hruškovou vůní bez ostrého tónu rozpouštědla. Tradiční výrobci uvádějí odrůdu hrušek a jejich původ. Měřítkem kvality je přirozeně čirá, jiskrná pálenka bez přidaného cukru.
Čím nahradit
Jablkovice nebo calvados. Jsou méně květinové, ale mají podobnou stavbu.
Hruškový likér zředěný neutrálním destilátem. Počítej s tím, že bude sladší.
Příprava
Podávej ji samotnou ve sklence tvaru tulipánu při 10–14 °C, aby vůně zůstala pohromadě. Střídmě se hodí i k provonění dezertů nebo k zalití výpeku na pánvi.
Nic nevyhazuj
Prázdné láhve můžeš použít na domácí nálevy nebo k zrání ovocných octů.
V kuchyni
Tepelná úprava
Hruškovice vynikne nakonec, přidaná mimo oheň, aby si uchovala vůni. Hodí se k flambování, k naložení ovoce a jako voňavý akcent do krémů a sorbetů.
Hodí se k
- Čokoláda
- Mandle
- Vanilka
- Sýr s modrou plísní
- Zvěřina
Co to je
Hruškovice je čirá ovocná pálenka z vykvašených a vypálených hrušek. Tradičně se do ní nepřidává cukr, takže má čistou, výraznou vůni a je suchá. Nejvíc se pojí se střední Evropou, hlavně s Alsaskem, Švýcarskem a alpským pohraničím, kde hruškové sady neodmyslitelně patří k venkovskému životu.
Jak chutná
Hned na začátku je výrazně voňavá: těkavé estery připomínají slupku čerstvé hrušky, bílé květy a letmo i medový mošt. Pak se rozvine hladce a plně, s chutí dušené hrušky, mandlového jádra a jemného koření. To nepochází ze dřeva, ale z vedlejších produktů kvašení. Dozvuk je suchý, čistý a dlouhý, s ozvěnou sadového ovoce a mírným hřejivým alkoholem, který odezní bez hořkosti.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je hruškovice sladká?
Zlepšuje se hruškovice časem?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Hruškovici neurčuje ani tak zrání, jako spíš odrůda hrušek a krajina, odkud pocházejí. U všech odrůd se místo původu projeví přes minerální složení půdy, nadmořskou výšku a dobu sklizně. Ovlivní tím hlavně texturu a sílu vůně, ne sladkost. Hruškovice z odrůdy Williams: Pálí se z hrušek Williams (v Severní Americe známých jako Bartlett) a je to nejslavnější typ. Hrušky rostou ve slunných údolích s chladnými nocemi, které jim uchovají kyselinu. Sklízejí se, často ručně, krátce před plnou zralostí a nechají se dozrát, než se rozdrtí na kvas. Otlačené ovoce totiž kvašení škodí. Výsledná pálenka je nesmírně voňavá, s plnou chutí hruškové dužiny a kulatým tělem.
Hruškovice z odrůdy Conference
Tyhle hrušky jsou běžné v severní Evropě a daří se jim v těžších půdách a chladnějším podnebí. Pálenka je štíhlejší, se zelenými hruškovými tóny, střídmou květinovostí a výrazně suchým dozvukem. Hruškovice z planých hrušek: Vzácný typ z drobných, tříslovinných plodů sbíraných po mezích a remízcích. Tahle pálenka je rustikálnější a kořenitá, s lehkou hořkostí a dlouhým dozvukem.
Historie
Kořeny hruškovice sahají do starověku, kdy hrušky ve velkém pěstovaly starověké Řecko a Řím. Destilační aparaturu znali alchymisté v Alexandrii římské doby, ale destilace alkoholu je poprvé doložena ve 12. století v Itálii a skutečné ovocné pálenky přišly ještě později. Ve středověku klášterní komunity po celé střední Evropě uchovávaly a zdokonalovaly destilaci. Pomáhalo jim, že se znalost alembiku šířila po obchodních cestách z islámského světa do křesťanského. Odolné a dlouhověké hrušně se staly pevnou součástí klášterních sadů a přebytečné ovoce se nechávalo kvasit, aby nepřišlo nazmar.
V 17. a 18. století už bylo pálení ovoce běžné v Alsasku, ve Schwarzwaldu a ve švýcarských kantonech, kde se pro svou ovocnou vůni cenily čiré pálenky nezrající v sudu. Hruškovice z odrůdy Williams, dnes nejznámější typ, se rozšířila až ve 20. století, když se tato odrůda začala velkoplošně pěstovat, hlavně ve švýcarském kantonu Valais. V moderní době se hruškovice stala digestivem i kulturním symbolem, chráněným zeměpisnými označeními a řemeslnými standardy. Dnešní výrobci spojují tradici s přesně řízeným kvašením, takže staré sadařské postupy mají místo i na moderním světovém trhu s lihovinami.
Věda
Výrazná vůně hruškovice pochází hlavně z esterů, jako je ethyl-(2E,4Z)-dekadienoát, často zvaný „hruškový ester“. Vzniká v dozrávajícím ovoci a z kvasu přechází až do pálenky. Pečlivě hlídaná teplota kvašení tyto těkavé látky chrání a šetrná destilace je zkoncentruje, aniž by se kvas připálil. Pálí se buď dvakrát v kotli, nebo jednou na koloně. Protože pálenka nezraje v sudu, neoxiduje a zůstává čirá a svěží.
Původ a etika
Etická výroba hruškovice stojí na pestrosti sadů, férové práci při sklizni a co nejmenších zásazích při pálení. Tradiční vysokokmenné sady podporují opylovače i zdravou půdu. Malí výrobci navíc často zpracovávají místní ovoce, čímž posilují regionální ekonomiku a omezují dopad dopravy.