- Sezóna
- K dostání celý rok. Víc se jí prodá kolem Vánoc a v zimě, kdy přijde do horkých nápojů a dezertů.
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 279 kcal
- 0 g bílkoviny
- 0,1 g tuky
- 33,2 g sacharidy
Griotka
Griotka
Griotka je běžný český sladký višňový likér: tmavě červený, sirupovitý nápoj, obvykle s 18–20 % alkoholu. Prodává se pod názvy Griotka nebo Griotte od českých výrobců, mezi které patří Božkov (Stock Plzeň-Božkov), Fruko-Schulz a Bartida. Název pochází z francouzštiny, kde griotte znamená višeň, kyselou třešeň typu Morello.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Neotevřenou lahev skladuj nastojato v chladné, tmavé skříňce, mimo teplo a slunce. Po otevření vydrží díky cukru a alkoholu dlouho, ale barva a svěží višňová vůně během měsíců blednou. Uzávěr pořádně utahuj a počítej s tím, že ji vypiješ zhruba do roka.
- V lednici
Není nutné. Vychlazená z lednice chutná méně přeslazeně a mnoho lidí ji podává studenou jako panáka.
- V mrazáku
Při tak nízkém obsahu alkoholu může zhoustnout nebo částečně zmrznout, takže dlouhodobě ji v mrazáku neskladuj. Krátce ji tam vychladit těsně před podáváním je v pořádku.
Jak vybrat
Přečti si zadní etiketu. Pravidla EU sice nevyžadují, aby lihoviny uváděly složení, ale řada českých výrobců to dělá dobrovolně, často i s podílem višňové šťávy. Jestli chceš výraznější chuť skutečného ovoce, hledej vyšší podíl šťávy, šťávu, která není z koncentrátu, a žádné přidané barvivo. Běžné lahve (Božkov Griotte, Fruko-Schulz Griotte a privátní značky obchodů, obvykle 18 %) jsou určené do míchaných nápojů a na panáky. Silnější řemeslné lahve (24–30 %) prodávají často malé palírny, vyrábějí se nakládáním čerstvého ovoce a hodí se spíš k pomalému popíjení. Některé značky nesou českou značku kvality Klasa. Fruko-Schulz prodává i ochucené varianty, třeba s chilli, kořeněnou s chilli (Griotte Noire) a s perníčkem. Jsou to spíš kuriozity, takže je nepoužívej tam, kde recept počítá s obyčejnou griotkou.
Čím nahradit
Jiný sladký višňový nebo třešňový likér, třeba Kirschlikör nebo Cherry Heering. Jsou to jiné výrobky, ale sladkostí a ovocným charakterem mají ke griotce nejblíž.
Višňový sirup nebo šťáva z kompotu s trochou rumu nebo vodky, v nealkoholické kuchyni samotný višňový sirup.
Příprava
Žádnou přípravu nepotřebuje. Samotnou ji podávej vychlazenou v malé skleničce (na panáka nebo na likér). V klasickém českém hospodském mixu „čert“ se míchá s tuzemákem, českou lihovinou s rumovým aroma. Můžeš ji taky dolít sodovkou nebo tonikem, případně nalít na led. Do dezertů ji pokapej rovnou na zmrzlinu, palačinky nebo korpusy dortu, nebo ji zvolna svař v rendlíku na sirup. Při zahřátí se část alkoholu odpaří, ale vždycky nějaký zůstane.
Nic nevyhazuj
Poslední centimetr v lahvi použij na napuštění korpusu višňového dortu nebo ho vmíchej do šlehačky či tvarohového krému. Višně, které zbudou z domácí griotky, jsou hodně alkoholické. Dej je do dezertů pro dospělé nebo na zmrzlinu, ale dětem ne.
V kuchyni
Tepelná úprava
Většinou se používá bez tepelné úpravy: pije se samotná, míchá se nebo se lije na dezerty. Hodí se k napouštění korpusů, do náplní a krémů a do sladkých omáček, kde se zvolna svaří na plotně. V zimě můžeš trochu přidat do svařáku nebo punče. Není to víno na vaření a do slaných jídel se dává jen zřídka.
Hodí se k
- Tuzemák
- Hořká čokoláda
- Vanilková zmrzlina
- Šlehačka
- Tvaroh
- Palačinky
- Mandle
- Skořice
- Perník
- Sodovka
- Kola
Co to je
Griotka je běžný český sladký višňový likér: tmavě červený, sirupovitý nápoj, obvykle s 18–20 % alkoholu. Prodává se pod názvy Griotka nebo Griotte od českých výrobců, mezi které patří Božkov (Stock Plzeň-Božkov), Fruko-Schulz a Bartida. Název pochází z francouzštiny, kde griotte znamená višeň, kyselou třešeň typu Morello. V běžné češtině je dnes griotka jakýkoli sladký višňový likér v levné až střední cenové hladině, ať je od kterékoli značky. Ty z obchodů se většinou vyrábějí z višňové šťávy (často z koncentrátu), cukru, vody a lihu a dochucují se aromatem. Někteří menší výrobci dělají silnější verze tak, že čerstvé višně nakládají do lihu.
Jak chutná
Nejdřív sladká, pak výrazně višňově kyselá. Mnohé mají jemný tón hořkých mandlí a peckovin, který dodává třešňový destilát, pecky nebo aroma. Je hustá, sirupovitá a tmavě rubínová. Při 18–20 % je alkohol mírný, takže se pije spíš jako ovocný sirup než jako tvrdý alkohol. Řemeslné verze s vyšším podílem ovoce chutnají svěžeji a kyseleji.
Časté otázky
Co je griotka?
Je griotka totéž co Griotte?
Co je „čert“?
Musí být griotka po otevření v lednici?
Dá se s griotkou vařit?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Běžná griotka/Griotte (18–20 %)
: standardní výrobek ze supermarketu a z hospody. Vyrábějí ji Božkov (Stock Plzeň-Božkov), Fruko-Schulz z Jindřichova Hradce, Bartida a obchodní řetězce pod vlastními značkami. Obvykle se dělá z višňové šťávy (často z koncentrátu), cukru, vody, lihu a aromatu, někdy s přídavkem třešňového destilátu.
Silnější a řemeslná griotka (24–30 %)
: prodávají ji palírny jako Starorežná (Griotte Lucerna, 25 %, s vysokým podílem višňové šťávy) i malí ovocní výrobci. Některé řemeslné verze vznikají nakládáním čerstvých tmavých višní, bez přidaného barviva a aromatu.
Ochucené varianty
: Fruko-Schulz prodává Griotte s chilli, kořeněnou verzi s chilli, hřebíčkem, skořicí a badyánem (Griotte Noire) a Griotte s perníčkem.
Domácí griotka
: višně (někdy třešně) naložené s cukrem do lihu. V Česku ji v létě dělá doma spousta lidí.
Zahraniční příbuzní (jiné výrobky)
: maraschino, portugalská ginjinha, dánský Cherry Heering, německý Kirschlikör a balkánská višnjevača jsou všechno višňové či třešňové likéry nebo lihoviny, ale ani jedna z nich není griotka.
Historie
Název pochází z francouzského griotte, tedy višeň. Višně rostou hojně na českých zahradách a v sadech a nakládání ovoce do slazeného lihu je stará domácí tradice. Průmyslově vyráběná griotka se stala pevnou součástí české nabídky likérů i hospodské kultury. Příkladem je „čert“, panák tuzemáku smíchaného s griotkou. Kdy přišla na trh první česká griotka, není spolehlivě doloženo.
Věda
Griotka je likér: lihovina oslazená cukrem a ochucená ovocem. Podle nařízení EU 2019/787 musí mít likér nejméně 15 % objemových alkoholu a minimální obsah cukru. Cukr ji zahušťuje a spolu s alkoholem udržuje otevřenou lahev stálou. Červenou barvu dávají višním antokyany, které na světle a časem blednou. Tón hořkých mandlí může pocházet z pecek i z třešňového destilátu.
Původ a etika
S koncentrátem višňové šťávy se obchoduje mezinárodně, takže česká značka ještě neznamená české ovoce. Značky, které používají české nebo místní ovoce nebo nesou regionální značky jako „Chutná hezky. Jihočesky“, to uvádějí na etiketě. Pij s rozumem. Alkohol se v Česku smí pít od 18 let.