- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 275 kcal
- 9,1 g bílkoviny
- 1,2 g tuky
- 55,7 g sacharidy
Chléb Lavaš
Chléb Lavaš
Lavaš je tenký měkký plochý chléb, tradičně z mouky, vody a soli, s kořeny v Arménské vysočině, které sahají tisíce let zpět. Obvykle se kypří a peče v toniru (hliněné peci zapuštěné v zemi) nebo na vypouklé plotně zvané sajj. Tenhle vláčný chléb je základem kuchyní jižního Kavkazu, západní Asie a oblasti kolem Kaspického moře.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Čerstvý lavaš vydrží 2–3 dny při pokojové teplotě, pevně zabalený ve fólii nebo v uzavřené dóze. Sušený vydrží několik týdnů v chladu a suchu.
- V lednici
V lednici vydrží čerstvý lavaš asi 1 týden. Před použitím zkontroluj, jestli neplesniví. Skladuj ho v uzavíratelném sáčku nebo v dóze. Chlazením se může trochu změnit jeho struktura, proto ho před použitím krátce prohřej.
- V mrazáku
Lavaš se výborně mrazí a vydrží až 6 měsíců. Pláty prolož pečicím papírem, pevně zabal do fólie a vlož do sáčku do mrazáku. Při pokojové teplotě rozmrzne za 15–20 minut.
Jak vybrat
Při nákupu vybírej stejnoměrně tenké pláty bez silnějších míst a trhlin. Čerstvý lavaš má být měkký, vláčný a na omak lehce lepivý. Musí jít přeložit, aniž by praskl. Vyhni se balením, ve kterých je vidět sražená vlhkost. Chléb byl špatně skladovaný a může začít plesnivět. Sušený lavaš vybírej rovnoměrně zlatavý, bez tmavých spálených míst. Lavaš z pekárny nebo z ruční výroby má typické bublinky a lehce opálená místa z pečení v toniru. To je dobré znamení.
Čím nahradit
Pšeničné tortilly (velké, na burrito) se lavaši nejvíc blíží strukturou i ohebností, takže se do nich dobře balí. Chybí jim ale jeho typický bublinkatý povrch a lehce opálená místa.
Ve většině receptů poslouží i pita (rozříznutá a rozložená naplocho) nebo naan. Liší se ale tloušťkou i chutí. Kde potřebuješ křupavost, postačí filo těsto nebo ploché krekry.
Příprava
Čerstvý lavaš nepotřebuje žádnou přípravu. Hned do něj můžeš zabalit náplň nebo ho podat jako přílohu. Vychlazený nebo rozmražený lavaš osvěžíš tak, že ho lehce postříkáš vodou a ohřeješ na suché pánvi 30 sekund z každé strany. Jde to i krátce v mikrovlnce pod vlhkou papírovou utěrkou. Na křupavé chipsy ho potři olivovým olejem, okořeň podle chuti, nakrájej na trojúhelníky a peč při 190 °C 8–10 minut dozlatova. Sušený lavaš tradičně změkčíš tak, že ho pokropíš vodou a na 15–30 minut přikryješ čistou utěrkou, dokud nezvláční.
Nic nevyhazuj
Okoralý nebo usušený lavaš nikdy nevyhazuj. Křehké pláty rozmixuj v kuchyňském robotu na strouhanku. Hodí se na obalování masa a ryb i na posypání zapékaných jídel. Nebo je nalámej a upeč z nich křupavé chipsy k dipům. Podle arménské tradice se lavaš schválně suší, skladuje celé měsíce a podle potřeby se vodou znovu změkčí. Je tak jedním z prvních chlebů, u kterých se nic nevyhodí.
V kuchyni
Tepelná úprava
Tradičně se lavaš peče tak, že se vytažené těsto plácne na rozpálenou stěnu toniru (hliněné pece zapuštěné v zemi). Tam se upeče za pár vteřin a vytvoří typické bublinky a lehce opálená místa. Doma ho můžeš péct na předehřátém kameni na pizzu při vysoké teplotě (250 °C nebo na maximum trouby), na suché litinové pánvi či plotně, nebo na grilu přímo nad plamenem. Zakřivenou stěnu toniru napodobí wok obrácený dnem vzhůru nad hořákem. V troubě z lavaše uděláš chipsy. Poslouží taky jako základ ploché pizzy nebo ho můžeš vrstvit do zapékaných jídel, kde nasaje šťávy.
Hodí se k
- Grilované maso a kebaby
- Čerstvé bylinky (máta, bazalka, estragon, koriandr)
- Měkké bílé sýry (feta, paneer, čerstvá mozzarella)
- Hummus a další luštěninové dipy
- Labneh a jogurtové pomazánky
- Grilovaná zelenina
- Uzeniny a salámy
- Olivový olej a za'atar
- Rajčata a okurky
- Nakládaná zelenina
Co to je
Lavaš je tenký měkký plochý chléb, tradičně z mouky, vody a soli, s kořeny v Arménské vysočině, které sahají tisíce let zpět. Obvykle se kypří a peče v toniru (hliněné peci zapuštěné v zemi) nebo na vypouklé plotně zvané sajj. Tenhle vláčný chléb je základem kuchyní jižního Kavkazu, západní Asie a oblasti kolem Kaspického moře. V roce 2014 zapsalo UNESCO lavaš na Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva jako „výraz arménské kultury“.
Jak chutná
Čerstvě upečený lavaš chutná jemně po pšenici s lehkým kvasnicovým tónem. Chuť je záměrně mírná a neutrální. Má doprovázet výrazná jídla Blízkého východu a Kavkazu, ne jim konkurovat. Přímo z toniru má lehce opálená místa a kouřový nádech od hliněných stěn pece. Čerstvý je měkký a vláčný, usušený křupe jako krekr.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je lavaš zdravý?
Jaký je rozdíl mezi lavašem a pitou?
Jak udržet lavaš čerstvý?
S čím se lavaš jí?
Proč je lavaš na seznamu UNESCO?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Lavaš se v jednotlivých zemích dost liší. Arménský bývá nejtenčí a největší, často až metr dlouhý, a peče se v toniru zapuštěném v zemi. Íránský lavaš (psaný i „lavâsh“) bývá o něco silnější a peče se nejčastěji na plotně sajj nebo v průmyslových pecích. Turecký lavaš může být měkčí a menší a často se používá na dürüm. V obchodech najdeš měkké vláčné pláty na zabalování i sušené lavaše podobné krekrům. Vyrábí se i celozrnný, vícezrnný a bezlepkový. Některé moderní verze obsahují lněné semínko, ovesné otruby nebo jiná semínka, která zvyšují obsah vlákniny.
Historie
Příběh lavaše sahá tisíce let zpět do Arménské vysočiny, kde se hliněné pece tonir používají od starověku. Chléb se zrodil z potřeby a důvtipu. Kočovníci i zemědělci potřebovali chléb, který se rychle upeče, vydrží měsíce a dá se snadno převážet. Tonir, válcová hliněná pec zapuštěná do země, se stal posvátným ohništěm a kolem něj se tradice pečení lavaše ustálily. V arménské kultuře tonir symbolizoval slunce a v předkřesťanských dobách byl spojený s uctíváním boha slunce. Ženy se scházejí, společně válí, natahují a pečou lavaš. Tohle společné pečení se dědí z generace na generaci a je stejně tak společenským rituálem jako kuchařskou dovedností. Lavaš má hluboký symbolický význam. Novomanželům se klade přes ramena, aby jim přinesl hojnost a plodnost, a podává se i na pohřbech na počest zesnulých. Zápis lavaše na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO v roce 2014 potvrdil, co Arméni vědí po tisíciletí: tenhle obyčejný chléb nese kus jejich dějin.
Věda
Za lavašem stojí jednoduchost a fyzika rychlého pečení ve velkém žáru. Těsto se dělá z mouky, vody, soli a někdy trochy droždí nebo kvásku. Hněte se do hladka, aby bylo tažné a dalo se vytáhnout tenké jako papír. Pak se nechá odpočinout, aby zůstalo jemné a vláčné, a odtud má lavaš svou typickou strukturu. Když se tenké těsto dotkne stěny toniru, která může mít přes 370 °C, proběhne několik změn najednou. Voda se prudce odpaří a vytvoří typické bublinky a kapsičky, škrob zmazovatí a pak ztuhne a Maillardova reakce na opálených okrajích vytvoří jemné zhnědnutí a bohatou chuť. Celé pečení trvá jen vteřiny, obvykle 30–60 sekund. Uvnitř tak zůstane vlhkost a povrch zkřupne. Protože jsou pláty tak tenké, upečený lavaš na vzduchu snadno proschne na trvanlivý chléb podobný krekru. Ten vydrží měsíce a po pokropení vodou znovu změkne. Tenký plát má vzhledem ke svému objemu velký povrch, takže se propeče rovnoměrně.
Původ a etika
Lavaš, zvlášť ten tradiční, patří k udržitelnějším druhům chleba. Krátký seznam surovin (mouka, voda, sůl) zjednodušuje dodavatelský řetězec. Tradiční pece tonir, vytápěné dřevem nebo sušeným trusem, se na venkově udržitelně používají po tisíciletí. U průmyslově vyráběného lavaše ale platí totéž co u každého pšeničného výrobku: hledej značky, které používají domácí pšenici nebo otevřeně uvádějí její původ. Stále častěji seženeš i bio lavaš označený zeleným listem EU pro ekologické zemědělství. Nákupem v arménských nebo blízkovýchodních pekárnách pomáháš uchovat kulturní dědictví a tradiční způsob pečení. Díky výjimečné trvanlivosti (sušený vydrží až šest měsíců) lavaš sám od sebe omezuje plýtvání jídlem. Tuhle udržitelnost má zabudovanou odpradávna.