- Sezóna
- K dostání celý rok; průmyslové i řemeslné pekárny po celém Česku ho pečou denně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 245 kcal
- 7,5 g bílkoviny
- 1 g tuky
- 47 g sacharidy
Chléb konzumní
Pečivo
Chléb konzumní
Chléb konzumní, tedy obyčejný stolní chléb na každý den, je u nás standardní chleba: pšeničnožitný chléb kynutý žitným kvasem, obvykle s kmínem, prodávaný jako kulatý nebo oválný bochník, celý, půlený nebo krájený v sáčku. Je to chléb pšeničnožitný, ne žitnopšeničný.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj při pokojové teplotě v chlebníku, plátěném či bavlněném sáčku nebo v původním papíru. Na prkénko ho pokládej řeznou plochou dolů. Nejlepší je 1–2 dny a jíst se dá zhruba 3–4 dny, podle pekárny a případných konzervantů. Teplý chléb nezavírej do igelitu, protože zachycená vlhkost podporuje plíseň.
- V lednici
Raději ne. Při teplotě lednice škrob tvrdne rychleji a chléb je suchý a drobivý. Do lednice ho dej jen ve velkém horku a vlhku, aby tak rychle neplesnivěl, a před jídlem ho opeč.
- V mrazáku
Mrazí se dobře. Nejdřív ho nakrájej, vzduchotěsně zabal a zamraz při −18 °C nejvýš na zhruba 3 měsíce. Krajíce opékej rovnou zmražené, nebo je nech rozmrazit v sáčku při pokojové teplotě.
Jak vybrat
Na obalu nebo cenovce hledej „chléb konzumní“, „pšeničnožitný chléb“ nebo „chléb s kmínem“. Celé bochníky mají obvykle 1 200 g, prodávají se i menší kolem 500–550 g a také půlky a čtvrtky. Dobrý chléb je na svou velikost těžký, kůrku má pevnou, ale ne tvrdou jako kámen, a pružnou střídu, která se po zmáčknutí vrátí. Má vonět čerstvým chlebem a jemným kvasem, ne plísní nebo žluklým tukem. Složení by mělo začínat pšeničnou a žitnou moukou, vodou, solí a kvasem. Průmyslově pečený chléb může obsahovat i látku zlepšující mouku, droždí nebo konzervant. Balený krájený chléb obvykle vydrží déle než nebalený z pultu. Pekárny, které se řídí Českými cechovními normami, zveřejňují své receptury a cechovní norma pro chléb konzumní vyžaduje v mouce nejméně 35 % žita.
Čím nahradit
Nejlepší náhrada
Jiný středoevropský pšeničnožitný chléb na kvasu, třeba německý Mischbrot (Weizenmischbrot) nebo rakouský Hausbrot. Když chléb nemá kmín, přidej špetku kmínu do jídla, kam se hodí.
V nouzi
Světlý žitný chléb na kvasu nebo křupavý venkovský kváskový chléb. Čistě žitný tmavý chléb je na náhradu příliš hutný a kyselý, bílý toustový chléb zase příliš měkký a nasládlý.
Příprava
Chléb nepotřebuje žádnou přípravu. Krájej ho vroubkovaným nožem, na obložené krajíce a topinky zhruba 1–1,5 cm silné. U nás se jí jen tak k polévkám, guláši a dušeným jídlům, k snídani a večeři namazaný máslem, sádlem nebo měkkým sýrem, nebo osmažený jako topinky. Mírně oschlý celý bochník vzkřísíš tak, že kůrku pokropíš vodou a necháš ho 5–10 minut prohřát v troubě na zhruba 180 °C. Když na chlebu najdeš plíseň, vyhoď celý bochník. Neodkrajuj jen plesnivé místo, protože vlákna plísně a jejich toxiny se mohou šířit i měkkou, vlhkou střídou, která vypadá čistě.
Nic nevyhazuj
Ze suchých krajíců udělej topinky (osmažené nebo upečené a potřené syrovým česnekem), krutony do polévky nebo chlebovou polévku s česnekem, kmínem a případně vejcem. Zbytky můžeš také úplně usušit a namlít na tmavou strouhanku na obalování nebo k zahušťování omáček.
V kuchyni
Tepelná úprava
Většinou se jí čerstvý jako příloha k polévkám, guláši a dušeným jídlům a jako základ obložených krajíců (chlebíčky z větších krajíců nebo krajíc s pomazánkou). Když ho osmažíš na pánvi na oleji nebo sádle, nebo upečeš, vzniknou z něj topinky, které můžeš potřít česnekem nebo obložit pikantní masovou směsí. Z kostiček se opékají krutony nebo se vaří v chlebové polévce. Sušená strouhanka slouží k obalování a zahušťování. Protože je střída hutná, unese i šťavnatou oblohu a nerozpadne se.
Hodí se k
- Máslo
- Sádlo se škvarky
- Česnek
- Guláš
- Tlačenka
- Kyselé okurky
- Cibule
- Pomazánkové máslo
- Hermelín
- Šunka
- Vejce
- Bramboračka
- Pivo
Co to je
Chléb konzumní, tedy obyčejný stolní chléb na každý den, je u nás standardní chleba: pšeničnožitný chléb kynutý žitným kvasem, obvykle s kmínem, prodávaný jako kulatý nebo oválný bochník, celý, půlený nebo krájený v sáčku. Je to chléb pšeničnožitný, ne žitnopšeničný. Podle vyhlášky č. 18/2020 Sb. obsahuje pšeničnožitný chléb nejméně 50 % pšeničných mlýnských výrobků a více než 10 % žita, počítáno z celkového množství použité mouky. Klasická receptura v praxi počítá zhruba s 60 % tmavé pšeničné chlebové mouky a 40 % žitné mouky. Chuť a strukturu dává chlebu hlavně žitný kvas a mnoho pekáren přidává i trochu droždí. Nejběžnější je chléb konzumní s kmínem, prodává se ale i bez kmínu. Rozšířený chléb Šumava od Penamu je značkový chléb stejného typu.
Jak chutná
Střída je světle šedobéžová, vláčná a poměrně hutná, s jemnou mléčnou kyselostí od žitného kvasu a zemitou, obilnou nasládlostí. Kmín přidává teplý, lehce anýzový tón. Kůrka je tenká až středně silná, tmavě hnědá a opečená, často pomoučená, nebo popraskaná a lesklá. Chléb je mnohem méně kyselý a těžký než čistě žitný a výrazně aromatičtější a tužší na skus než bílý toustový chléb.
Časté otázky
Je chléb konzumní žitný, nebo pšeničný?
Je v chlebu konzumním vždycky kmín?
Je chléb konzumní veganský?
Jak dlouho vydrží chléb konzumní čerstvý?
Co znamená slovo „konzumní“?
Čím nahradit chléb konzumní v zahraničí?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Chléb konzumní s kmínem
: standardní varianta s celým kmínem zamíchaným do těsta. Česká cechovní norma pro tento chléb uvádí zhruba 0,2 % kmínu.
Chléb konzumní bez kmínu
: stejné těsto bez kmínu, pro ty, komu kmín nechutná, nebo na neutrální obložené krajíce.
Chléb Šumava a další značkové chleby
: Šumava od Penamu a podobné značkové chleby z jiných pekáren jsou pšeničnožitné chleby na kvasu stejného typu. Receptury a tvary se mírně liší.
Velikosti a balení
: kulaté bochníky a oválné nebo podlouhlé chleby, celé obvykle 1 200 g, menší kolem 500–550 g. Chléb se prodává také v půlkách a čtvrtkách a krájený, balený.
Příbuzné, ale jiné chleby
: žitnopšeničný chléb obsahuje víc než 50 % žita a je tmavší, hutnější a kyselejší. Čistě žitný chléb, celozrnné chleby a bílý pšeničný chléb jsou samostatné výrobky. Mimo Česko jsou mu nejblíž německý Weizenmischbrot a rakouský Hausbrot.
Historie
Chleby na žitném kvasu se v českých zemích pečou po staletí a chléb ze žitného kvasu, mouky, vody a soli je typický pro německy mluvící země a bývalé Československo. Název „konzumní chléb“ pochází z doby státních norem. Československá norma ČSN 56 1016 „Chléb konzumní“ (platná 1983–1998) vymezila běžný pšeničnožitný chléb a stanovila mu záruční dobu 36 hodin od upečení. Název se používá i po zrušení závazných norem. Dnes výrobek upravují obecné definice vyhlášky č. 18/2020 Sb. a v některých pekárnách i dobrovolné České cechovní normy.
Věda
Žitná mouka je bohatá na pentosany, které vážou vodu, a na enzymy, které by při pečení mohly škrob rozložit příliš a střída by zůstala mazlavá. Žitný kvas, kultura bakterií mléčného kvašení a divokých kvasinek, těsto okyseluje. Kyselost tyto enzymy brzdí, pomáhá střídě správně ztuhnout a dodává chuti tóny kyseliny mléčné a octové. Pšeničný podíl přináší lepek, díky němuž chléb víc nakyne a má lehčí, otevřenější střídu než čistě žitný.
Při pečení dávají kůrce barvu a pražené aroma Maillardovy reakce a karamelizace. Okorávání je hlavně retrogradace (zpětná krystalizace) škrobu, která probíhá nejrychleji při teplotě lednice. Proto chléb vydrží líp při pokojové teplotě nebo zamražený než v lednici.
Původ a etika
Chléb konzumní u nás pečou velké průmyslové pekárny i řada regionálních, často z domácí pšenice a žita. Označování se řídí nařízením EU 1169/2011 o informacích o potravinách. Obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito) musí být zvýrazněny jako alergeny a některé chleby nesou i upozornění na možné stopy sezamu, sóji, mléka nebo jiných alergenů. Dobrovolný systém České cechovní normy zveřejňuje receptury zapojených pekáren, takže můžeš porovnat složení i přídatné látky. Když kupuješ v místní pekárně nebo jen tolik, kolik sníš, třeba půlku, omezíš plýtvání výrobkem, který během pár dní okorá.