- Sezóna
- Celoročně (nejvíc se cení jarní sklizeň pro svou sladkost a jemnost)
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 335 kcal
- 26,8 g bílkoviny
- 4,5 g tuky
- 59,1 g sacharidy
Čaj zelený (sypaný)
Trvanlivé
Čaj zelený (sypaný)
Sypaný zelený čaj tvoří celé nebo jen minimálně zpracované lístky čajovníku Camellia sinensis. Lístky se krátce a prudce zahřejí, buď pražením na pánvi, nebo napařením, aby se zastavila oxidace. Díky tomu si zachovají zelenou barvu, jemné aromatické látky i polyfenoly. Sáčkové čaje často obsahují drť a čajový prach. Sypaný čaj si naopak uchovává éterické oleje i jemnější chuťové odstíny.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj v neprůhledné, vzduchotěsné nádobě mimo teplo, světlo, vlhkost a silné pachy. Takhle vydrží dobře několik měsíců, jemné čaje jsou ale nejlepší do pár týdnů po otevření.
- V lednici
Ideální způsob, jak udržet kvalitní zelený čaj čerstvý. Skladuj ho v dokonale vzduchotěsné nádobě nebo ve vakuovaném sáčku, aby nenasákl vlhkost ani cizí pachy. Před otevřením ho nech ohřát na pokojovou teplotu, aby se na něm nesrazila vlhkost. Vydrží 6–12 měsíců.
- V mrazáku
Hodí se k dlouhodobému uchování prémiových čajů. Vakuuj je po malých dávkách, aby se co nejméně dostaly ke vzduchu. Před otevřením nech čaj úplně rozmrazit při pokojové teplotě. Kvalitu si udrží až 1–2 roky.
Jak vybrat
Vybírej lístky sytě a rovnoměrně zbarvené: japonské čaje tmavě zelené, čínské v odstínech od nefritové po olivovou. Kvalitní sypaný čaj voní svěže a zeleninově, nikdy zatuchle ani vyčpěle. Zažloutlé, hnědé nebo prašné lístky prozrazují stáří nebo špatné skladování. Celé, nepolámané lístky znamenají pečlivé zpracování. Hodně stonků nebo úlomků ukazuje na nižší jakost. Kupuj u prověřených prodejců, kteří ti řeknou datum sklizně. Zelený čaj je nejlepší do 6–12 měsíců od výroby.
Čím nahradit
Nejlepší náhrada
Bílý čaj má podobně jemný, zeleninový charakter. V nápojích i v kuchyni ho použij ve stejném množství.
V nouzi
Světlý oolong má travnaté tóny a o něco plnější tělo. Pokud vaříš a chceš se vyhnout kofeinu, zkus místo čaje směs sušených bylinek, třeba citronovou trávu a mátu.
Příprava
Zalévej vodou o teplotě 70–80 °C, nikdy ne vroucí. Vroucí voda jemné lístky spálí a uvolní hořké třísloviny. Louhuj 1–3 minuty podle druhu. Lehčí japonské čaje potřebují kratší dobu, výraznější čínské zelené čaje snesou o něco delší louhování. Kvalitní sypaný čaj často vydrží na 2–3 nálevy a každý chutná trochu jinak. Počítej zhruba 1 lžičku (2–3 g) na 240 ml vody.
Nic nevyhazuj
Vylouhované lístky využiješ mnoha způsoby. Usuš je a umel na domácí furikake (japonská posypka na rýži), přidej je do smoothie nebo je orestuj s jídlem ve woku jako bylinku. Můžeš je taky zkompostovat, protože obohatí půdu o dusík, nebo je dát do lednice, aby pohlcovaly pachy. Lístky se dají použít i ke zkřehčení masa.
V kuchyni
Tepelná úprava
Zelený čaj se v kuchyni neomezuje jen na šálek. Uvařený čaj použij jako nálev k pošírování jemné ryby nebo kuřete, dodá jim lehce zeleninový tón. Vař v něm rýži nebo jiné obiloviny, aby voněly výrazněji, nebo zalij horkým čajem uvařenou rýži jako v japonském ochazuke. Rozemleté lístky vetři do masa nebo je přidej do marinád a solných nálevů. Při pečení dodá práškový zelený čaj zemitou hloubku dortům, sušenkám i zmrzlině. Nad čajovými lístky můžeš jemně udit maso nebo mořské plody. Uvařený čaj je také dobrý základ omáček, polévek a zálivek.
Hodí se k
- Citrusy (citron, yuzu, pomeranč)
- Med a agávový sirup
- Zázvor a máta
- Jasmín a růže
- Pražená rýže (jako v čaji genmaicha)
- Bílé ryby a mořské plody
- Kuřecí a vepřové maso
- Nudle soba
- Mochi a fazole adzuki
- Vanilka a bílá čokoláda
- Peckoviny (broskev, meruňka)
- Okurka a meloun
Co to je
Sypaný zelený čaj tvoří celé nebo jen minimálně zpracované lístky čajovníku Camellia sinensis. Lístky se krátce a prudce zahřejí, buď pražením na pánvi, nebo napařením, aby se zastavila oxidace. Díky tomu si zachovají zelenou barvu, jemné aromatické látky i polyfenoly. Sáčkové čaje často obsahují drť a čajový prach. Sypaný čaj si naopak uchovává éterické oleje i jemnější chuťové odstíny.
Jak chutná
Chuť zeleného čaje závisí na původu a zpracování. Japonské čaje jako sencha jsou svěží a travnaté, mají mořský podtón a osvěžující svíravost. Čínský Lung Ťing (Dračí studna) je oříškovější, víc do pražena a jemně nasládlý. Gyokuro se před sklizní několik týdnů pěstuje ve stínu, takže má hlubokou chuť umami a krémovou plnost v ústech. U všech stylů čekej zeleninovou svěžest, náznak přirozené sladkosti a čistý, dlouhý dozvuk.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi sypaným zeleným čajem a čajem v sáčcích?
Kolik kofeinu má zelený čaj ve srovnání s kávou?
Proč je můj zelený čaj hořký?
Dají se lístky zeleného čaje použít při vaření?
Jak dlouho zůstane sypaný zelený čaj čerstvý?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Druhů zeleného čaje je spousta. Převládají japonské: sencha (každodenní klasika, svěží a travnatá), gyokuro (20 a více dní ve stínu, intenzivní umami), bancha (pozdní sklizeň, jemná a zemitá), hojicha (pražená, s karamelovým tónem) a genmaicha (s praženou rýží, oříšková). Z čínských je to proslulý Lung Ťing (Dračí studna) z Chang-čou s kaštanovou sladkostí, jemně ovocný Bi Luo Chun a výrazný, lehce kouřový Gunpowder. Vlastní regionální podobu má korejský Sejak a vietnamský Thai Nguyen. Malé množství zeleného čaje se vyrábí i v indickém Darjeelingu.
Historie
Příběh zeleného čaje začíná ve staré Číně. Podle legendy ho kolem roku 2737 př. n. l. objevil císař Šen-nung, když mu vítr údajně zavál čajové lístky do vroucí vody. Historické prameny dokládají soustavné pěstování za dynastie Chan (206 př. n. l. – 220 n. l.), zpočátku k léčebným účelům. Za dynastie Tchang (618–907 n. l.) se z pití čaje stalo umění. Zachytil ho Lu Jü ve svém zásadním díle „Kniha o čaji“. Buddhistický mnich Eisai přivezl v roce 1191 z Číny čajová semena. Ta, která dal mnichovi Mjóemu, byla zaseta v chrámu Kózan-dži u Kjóta a Mjóemu se připisuje rozšíření pěstování čaje do Udži. Japonský čajový obřad (čanoju) povýšil čaj v 15.–16. století na duchovní praxi pod vedením mistrů, jako byl Sen no Rikjú. Portugalští a nizozemští obchodníci přivezli čaj do Evropy na počátku 17. století. Na západních trzích ale zelený čaj z velké části vytlačil černý. Důvodem byla změna vkusu, cena, obavy z falšovaného zeleného čaje a v 19. století rozmach černého čaje pěstovaného v Britské Indii a na Cejlonu.
Věda
Klíčem k zelenému čaji je zastavená oxidace. Lístky se rychle zahřejí, buď párou jako v Japonsku, nebo suchým teplem na pánvi jako v Číně. Tím se inaktivují enzymy polyfenoloxidázy a lístek si uchová zelenou barvu i bohaté zásoby katechinů. Nejhojnějším a nejvíce prozkoumaným katechinem v zeleném čaji je EGCG. Velkou část sladké chuti a chuti umami dodává L-theanin. Je to neproteinogenní aminokyselina, která vzniká v kořenech čajovníku a putuje do listů. Na extrakci má zásadní vliv teplota vody. Teplejší voda uvolní víc katechinů a kofeinu, ale i hořkých tříslovin. Chladnější voda zdůrazní sladké aminokyseliny a jemné aroma.
Původ a etika
Světový čajový průmysl má s udržitelností vážné potíže. Běžné pěstování čaje často spoléhá na pesticidy a hnojiva, které poškozují půdu a znečišťují vodní toky. Na velkých plantážích, zejména v rozvojových oblastech, bývají nízké mzdy a špatné pracovní podmínky. Hledej certifikace jako Fair Trade, Rainforest Alliance nebo logo EU pro ekologickou produkci, které řeší ekologické i sociální otázky. Čaje z jednoho konkrétního původu, pěstované v malých rodinných zahradách, bývají průhlednější i kvalitnější. Japonské čaje obvykle splňují přísné zemědělské normy, čínské se velmi liší. Vybírej proto prověřené dovozce, kteří své dodavatele osobně navštěvují. Změna klimatu je pro čajové oblasti novou hrozbou, takže udržitelné postupy jsou pro budoucnost odvětví čím dál důležitější.