Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Brambory červené

Zelenina

Brambory červené

Červené brambory jsou skupina malých až středně velkých hlíz druhu Solanum tuberosum. Poznáš je podle tenké červené až růžové slupky a bílé až světle žluté dužiny, která je přirozeně pevná, takže se při vaření nerozpadají.

Sezóna
K dostání jsou celý rok, nejlepší jsou po sklizni od konce léta do začátku zimy.
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 70 kcal
  • 1,9 g bílkoviny
  • 0,1 g tuky
  • 15,9 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Krátkodobě je skladuj na chladném, tmavém a větraném místě mimo přímé slunce, nejdéle týden.

V lednici

Do lednice je nedávej: v chladu se škrob mění na cukry a chuť se otupí.

V mrazáku

Syrové červené brambory nezmrazuj. Pokud je zmrazit chceš, nejdřív je spař nebo předvař, aby enzymy nezpůsobily tmavnutí a pachuť. Počítej s tím, že po rozmražení změknou.

Jak vybrat

Vybírej pevné brambory s hladkou, rovnoměrně zbarvenou slupkou, bez zelených míst, měkkých skvrn a velkých jizev. Menší kusy bývají hutnější a chutnější, velké hlízy mívají víc vody. Slupka má pevně přiléhat k dužině, což znamená, že je hlíza vyzrálá a má zaschlou slupku. Čerstvě vykopané rané brambory mají slupku tenčí a volnější a snadno se sedře.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Pevné (salátové) žlutomasé brambory, třeba Nicola nebo Charlotte. Jsou podobně pevné a o něco máslovější.

V nouzi

Brambory rohlíčky, které jsou stejně pevné, ale výrazněji oříškové.

Příprava

U červených brambor stačí málo. Místo loupání je jen vydrhni, zůstanou jim živiny i struktura. Na vaření, pečení nebo v páře je můžeš rozpůlit nebo nechat celé. Osol je hned zkraje, aby se dužina ochutila rovnoměrně.

Nic nevyhazuj

Slupky a odřezky můžeš povařit s kořenovou zeleninou a bylinkami na lehký zeleninový vývar, nebo je usušit a osmažit dokřupava na ozdobu.

V kuchyni

Tepelná úprava

Červené brambory vynikají tam, kde se od brambor čeká, že drží tvar. Ideální jsou na vaření, v páře, na pečení a na restování: nerozpadnou se a uvnitř zkrémovatí. Na kaši se moc nehodí, protože jejich škrob se nerozvaří do nadýchané hmoty, jakou chceš v pyré.

Hodí se k

  • Máslo
  • Olivový olej
  • Kopr
  • Pažitka
  • Hořčice
  • Česnek
  • Ocet
  • Uzené ryby

Co to je

Červené brambory jsou skupina malých až středně velkých hlíz druhu Solanum tuberosum. Poznáš je podle tenké červené až růžové slupky a bílé až světle žluté dužiny, která je přirozeně pevná, takže se při vaření nerozpadají.

Jak chutná

Chuť červených brambor je nenápadná, ale zřetelná. Hned na začátku je čistá a lehce nasládlá, spíš svěže zeleninová než škrobová. Pak přijde krémová, skoro máslová jemnost vlhké dužiny s malým obsahem škrobu a s lehkým minerálním a oříškovým tónem. Dochuť je krátká, suchá a vyvážená a zanechá slaný dojem. Koření nepřebíjí, naopak si o něj říká.

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Mezi červenými bramborami najdeš řadu odrůd, které se liší podle místa a účelu pěstování. V Severní Americe se běžně pěstují tyto. Red Bliss: Americký obchodní název, původně pro odrůdu Bliss Triumph z 19. století. Dnes se volně používá pro malé červené brambory, obvykle sklízené mladé, s vlhkou, jemně nasládlou dužinou ideální do salátu. Norland: Vyšlechtěná pro ranou sklizeň v chladnějším podnebí. Má jasnější slupku, pevnější skus a čerstvě vykopaná chutná čistě, skoro travnatě. Chieftain: Vznikla na středozápadních pláních. Vyhovují jí hlubší půdy a delší vegetační období a dává větší hlízy s výraznějším zemitým tónem. U všech těchto odrůd hodně záleží na době sklizně: raná sklizeň zachová pevnost a jemnou sladkost, pozdější prohloubí chuť, ale přidá škrob. Rozdíly mezi nimi jsou malé, ale v kuchyni je poznáš.

Historie

Historie červených brambor kopíruje cestu brambor vůbec, z andských hor až na talíře celého světa. Staré andské civilizace pěstovaly brambory s překvapivou znalostí a vybíraly je podle barvy a slupky stejně jako podle odolnosti. Mimo Ameriku je nikdo neznal, dokud je v 16. století nepřivezly španělské lodě do Evropy, kde si postupně zvykaly na místní půdy. V raném novověku zahradníci a sedláci po celé Evropě postupně vybírali brambory, které se dobře skladovaly a spolehlivě vařily. V moderní době, hlavně v 19. a 20. století, se červené brambory v Severní Americe a Evropě prosadily jako samostatná obchodní skupina, ceněná pro vyrovnanost a všestrannost. Tenká slupka vyhovovala domácnostem, které chtěly vařit rychle a bez odpadu, a tak se staly součástí běžné kuchyně.

Věda

Pevnost červených brambor je dána jejich škrobem. Stejně jako ostatní pevné brambory mají méně škrobu (sušiny) a víc vody než moučné typy, takže jejich buňky při vaření tolik nebobtnají, drží pohromadě a brambora si zachová tvar. Červenou barvu slupky mají na svědomí antokyany, ve vodě rozpustná flavonoidní barviva. Jsou citlivá na teplo a pH a při prudkém vaření slábnou, proto šetrnější úprava lépe zachová barvu i výživnou hodnotu. Vody obsahují poměrně hodně, proto jsou krémové, ale méně se hodí k sušení nebo na smažené hranolky.

Původ a etika

Při etickém nákupu červených brambor jde hlavně o péči o půdu a o transparentní pracovní podmínky. Protože se často prodávají neloupané, záleží víc než jindy na tom, jak se používají pesticidy. Když dáš přednost pěstitelům s integrovanou ochranou rostlin a střídáním plodin, podpoříš přírodu i chuť. Místní červené brambory obvykle potřebují méně chemických prostředků proti klíčení a kratší skladování, takže chutnají lépe a méně zatěžují životní prostředí.

Košík