Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Aspik

Maso

Aspik

Aspik je slaný rosol z vyčiřeného a zahuštěného vývaru bohatého na kolagen. Tradičně se vaří z masa, zvěřiny, drůbeže nebo ryb a tuhne díky přirozené želatině, bez přidaných želírujících látek. Konzervuje, texturou kontrastuje s tím, co obklopuje, a zároveň zdobí: maso, zelenina, bylinky nebo vejce v něm zůstanou zalité v průsvitném rosolu.

Sezóna
Celoročně; historicky hlavně na zimních hostinách.
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 81 kcal
  • 12,1 g bílkoviny
  • 3,3 g tuky
  • 0,5 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nevhodné: aspik s masem nebo rybou se rychle kazí. Drž ho v lednici a nenechávej ho při pokojové teplotě déle než asi 2 hodiny.

V lednici

Skladuj zakrytý při 1–4 °C nejvýš 3 dny, mimo dosah silných pachů.

V mrazáku

Mrazit ho nedoporučujeme: krystalky ledu rozruší strukturu rosolu i jeho čirost.

Jak vybrat

Vybírej aspik dokonale čirý, světle jantarový nebo slámově žlutý, bez zákalu a usazenin. Má být pevný, ale pružný: v chladné místnosti drží tvar a neláme se. Voní čistě a po mase, nikdy po síře ani kysele.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Kvalitní želatina bez příchutě rozpuštěná v dobrém vývaru.

V nouzi

Agar-agar, i když tuhne pevněji a křehčeji a na jazyku se nerozpustí jako želatina.

Příprava

Kosti bohaté na kolagen vař zvolna s kořenovou zeleninou a kořením. Pečlivě sbírej pěnu a vývar přeceď, aby byl čirý. Pak ho s citem dochuť, rychle zchlaď a dej do lednice. Po nalití s ním už nehýbej, pohyb mu bere průzračnost.

Nic nevyhazuj

Na základní vývar použij zbylé kosti, rybí kostry a odřezky zeleniny. Zužitkuješ tak, co se často vyhazuje.

V kuchyni

Tepelná úprava

Aspik se nakonec nevaří: sestaví se, zalije a nechá ztuhnout. O výsledku rozhoduje čiření, dochucení a práce s teplotou, ne samotné vaření.

Hodí se k

  • Drůbež
  • Zvěřina
  • Korýši a měkkýši
  • Kořenová zelenina
  • Čerstvé bylinky
  • Nakládaná zelenina

Co to je

Aspik je slaný rosol z vyčiřeného a zahuštěného vývaru bohatého na kolagen. Tradičně se vaří z masa, zvěřiny, drůbeže nebo ryb a tuhne díky přirozené želatině, bez přidaných želírujících látek. Konzervuje, texturou kontrastuje s tím, co obklopuje, a zároveň zdobí: maso, zelenina, bylinky nebo vejce v něm zůstanou zalité v průsvitném rosolu.

Jak chutná

Nejdřív přijde chlad a hned čistá chuť. Rosol se na jazyku rozpustí, kousat ho nemusíš. Pak se ozve hloubka vývaru: nasládlost morku, jemná slanost a náznak zeleniny. Dochuť je čistá a střídmá, zůstane v ní umami a minerální tón, bez mastnoty a těžkosti.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Aspik má řadu podob podle kraje, chovu zvířat i toho, k čemu slouží. Masový aspik, běžný v severní Evropě, se vaří z telecích kolen nebo vepřových nožiček. Jejich hustá pojivová tkáň dává vláčný, pružný rosol s plnou chutí morku. Drůbeží aspik, často z kuřecích pařátů a skeletů, tuhne lehčeji a jemněji, je decentně nasládlý a bylinkově svěží. Hodí se na zalévání terin. Rybí aspik je typický pro přímořské kuchyně a vaří se z koster jesetera, štiky nebo mořského jazyka. Vaří se krátce, aby nezhořkl. Jeho rosol je křehký, čistě mořsky slaný a rychle taje. Zvěřinový aspik z jelena nebo zajíce voní lesem: má hlubokou, železitou chuť a pryskyřičné tóny jalovce nebo bobkového listu. Čirost závisí hlavně na pečlivém sbírání pěny a čiření, původ kostí určuje především chuť. U každého druhu se nehodnotí jen pevnost, ale i průzračnost, vůně a to, jak se rosol rozplývá na jazyku.

Historie

Aspik má za sebou nepřerušenou cestu od nutnosti k ozdobě. Vývary bohaté na želatinu kuchaři jistě vyvařovali už dřív, ale slané rosoly jsou jasně doložené až ve středověké evropské kuchyni. Tam se cenily pro trvanlivost a chránily hotová jídla. Ve středověku se aspik prosadil jako způsob krátkodobé konzervace, hlavně v severní Evropě. Zimní zabijačky tam dávaly vývary bohaté na kolagen, které v chladu samy ztuhly. Stal se symbolem svátečních tabulí: chránil maso před vzduchem a zkažením a zároveň ukazoval hojnost. V raném novověku a v klasické francouzské kuchyni se aspik zjemnil a stal se součástí haute cuisine. Ve velkých kuchyních 17. a 18. století se ustálila pravidla a místo pouhé užitečnosti přišla na řadu čirost a elegance. Carême a později Escoffier z něj udělali stavební materiál a z chaud-froid a galantin tvarovali třpytivé ozdoby středu tabule. V moderní době z každodenního stolu zmizel, ale dál patří ke klasické kuchyni. Kuchaři ho čas od času oživují kvůli kontrastu textur a historii.

Věda

Aspik vzniká tak, že se kolagen při dlouhém, mírném zahřívání mění v želatinu. Trojitá šroubovice kolagenu se rozplete na rozpustná vlákna. Ta po vychladnutí vytvoří trojrozměrnou síť, která zadrží vodu. Pořádné vyčiření odstraní tuk a drobné částečky, které rozptylují světlo, takže je aspik průzračný a chutná čistě. Kyselost a množství soli přímo ovlivňují pevnost rosolu, proto je musíš pečlivě vyladit.

Původ a etika

Etický aspik začíná u kostí a rybích koster ze zvířat chovaných s ohledem na jejich pohodu a na životní prostředí. Když využiješ méně ceněné části a vedlejší produkty, zpracuješ celé zvíře a snížíš odpad. U rybího aspiku je nezbytný udržitelný rybolov: z přelovených druhů nevznikne čistý aspik ani čisté svědomí.

Košík