Chceš takové tipy každý čtvrtek?
Jeden recept, co stojí za zapnutí trouby, jeden tip a nabídka z krámku. Nic víc.
Aktualizováno 19. 7. 2026
Ideální rozměry kuchyňské linky jsou dané ergonomií, ne katalogem: pracovní deska ve výšce 85–95 cm, spodní skříňky hluboké 60 cm, horní 30–35 cm a mezi nimi mezera 55–60 cm. S těmito čísly se dobře vaří většině lidí — ta nejlepší kuchyně je ale ta, kterou přizpůsobíš své výšce, svému dosahu a svému prostoru. V tomhle průvodci najdeš konkrétní míry, jednoduché pravidlo pro výšku desky podle lokte, tipy do malé kuchyně i postup, jak si prostor správně změřit, než něco objednáš.
Standardní rozměry kuchyňské linky vypadají takhle — a od nich se odvíjí všechno ostatní:
Výška pracovní desky: 85–95 cm od podlahy (u vyšších lidí i přes 100 cm).
Hloubka spodních skříněk: 60 cm i s pracovní deskou (korpus 50–56 cm + přesah desky).
Šířka skříněk: moduly nejčastěji 15, 30, 45, 60 a 80 cm.
Hloubka horních skříněk: 30–35 cm.
Mezera mezi deskou a horními skříňkami: 55–60 cm.
Výška spodního korpusu: 72 cm + sokl 10–15 cm + deska 3–4 cm.
Průchod mezi dvěma řadami: minimálně 90 cm, pohodlně 120 cm.
Čísla nejsou dogma — jsou to osvědčené výchozí body, které sedí většině domácností. Ergonomové ale radí jedno: měř podle sebe, ne podle tabulky. Rozdíl pár centimetrů ve výšce desky poznají tvoje záda už po hodině u sporáku.
Pracovní deska má být zhruba 10–15 cm pod tvými lokty, když stojíš vzpřímeně s pokrčenými pažemi. Podle ergonomických příruček je to nejspolehlivější způsob, jak trefit výšku: změř si vzdálenost od podlahy k loktům a odečti 10–15 cm.
Orientačně podle výšky postavy:
155–170 cm: deska 85–90 cm
170–185 cm: deska 90–100 cm
185 cm a víc: deska nad 100 cm
Nízká deska nutí hrbit se nad prkénkem a bolí z ní bedra; příliš vysoká zase tlačí ramena nahoru při krájení. Když vaří dva lidé s výrazně jinou výškou, dá se kompromis vyladit výškou soklu — nebo mít dřez o kousek výš (u něj se ohýbáš víc) a varnou desku spíš níž, abys viděl do hrnců.
Spodní skříňky mají standardně 60 cm hloubky i s pracovní deskou, horní jen 30–35 cm. Ten rozdíl je záměrný: hlubší spodek pobere hrnce, roboty a zásoby, mělčí horní skříňky ti nechají volný výhled i prostor nad deskou a snadno dosáhneš dozadu.
Spodní skříňky: korpus 50–56 cm, s přesahem desky 60 cm. Výsuvné zásuvky a koše využijí hloubku líp než dvířka s pevnou policí — na to vzadu dosáhneš bez klečení.
Horní skříňky: hloubka 30–35 cm, výška obvykle 70–90 cm. Nižší varianty se hodí nad digestoř nebo lednici, plná výška až ke stropu přidá místo pro sezónní věci.
Šířka modulů: 15–80 cm. Úzké výsuvné cargo (15–20 cm) vedle varné desky je ideální na oleje a koření.
Spotřebiče drž na paměti hned na začátku: vestavná trouba, myčka i lednice počítají se šířkou 60 cm a hloubkou kolem 60 cm, aby lícovaly s linkou. Nech jim prostor na dvířka a u chladničky i na odvětrání, jinak se přehřívá a spotřebuje víc energie.
Mezi pracovní deskou a spodní hranou horních skříněk nech 55–60 cm. Míň než 45 cm překáží při práci a snižuje výhled, víc než 60 cm už znamená, že na horní police nedosáhneš bez stoličky.
Osvětlení a zásuvky řeš zároveň s rozměry, ne až potom:
LED pásek pod horní skříňky nasvítí desku zepředu, takže si nestíníš vlastníma rukama.
Zásuvky plánuj do pásu nad deskou (obvykle 110–120 cm od podlahy) a počítej s dostatkem okruhů pro spotřebiče.
Nad varnou desku patří digestoř zhruba 65–75 cm nad plotýnky u plynu, u indukce stačí kolem 65 cm — přesnou hodnotu vždy udává výrobce.
Tři nejdůležitější body kuchyně — dřez, varná deska a lednice — mají tvořit trojúhelník, jehož součet stran je zhruba 4 až 7 metrů. Každá strana ideálně 1,2–2,7 m: dost blízko, aby ses mezi nimi netáhl, dost daleko, aby se ti tři činnosti nepraly o místo.
Mezi dřezem a varnou deskou nech aspoň 60 cm odkládací plochy — sem míří scezené těstoviny i horký hrnec.
Vedle varné desky aspoň 30–40 cm, aby bylo kam odložit pokličku a otočit pánví.
Průchod mezi dvěma řadami linky nebo linkou a ostrůvkem: minimálně 90 cm pro jednoho, 120 cm, když se v kuchyni potkávají dva.
Samotné rozvržení zón je téma na delší povídání — jak je poskládat do L, U nebo linky s ostrůvkem, rozebíráme v článku o efektivním rozložení kuchyně pro maximální pohodlí.
Standard je odrazový můstek, ne povinnost — nejlepší linka respektuje tvou výšku, dosah a případná omezení. Nejdřív pojmenuj, co potřebuješ, a podle toho uprav míry.
Dva kuchaři s jinou výškou: vylaď kompromis výškou soklu, nebo rozděl zóny — dřez o kousek výš, varnou desku níž.
Vozíčkář nebo práce vsedě: výškově stavitelná deska (elektricky nebo klikou) a spodní skříňky s podjezdem u dřezu a varné desky.
Nižší postava nebo omezený dosah: výsuvné police a koše místo pevných, nejpoužívanější věci do výšky mezi boky a rameny. Vysoké horní skříňky nech na to, co potřebuješ párkrát do roka.
Atypický prostor: modulární systémy dovolí skládat šířky po 15 cm a využít výklenky i šikminy.
V malé kuchyni rozhoduje využití výšky a rohů, ne půdorys. Když nemůžeš do šířky, jdi nahoru a do hloubky skříněk chytře.
Rohové skříňky: otočný karusel nebo výsuvný „nákupní vozík" zpřístupní jinak mrtvý roh.
Vertikála až ke stropu: police nad horní skříňky na sezónní a málo používané věci, vnitřní strany dvířek na koření a drogerii.
Zavěšené nádobí: magnetická lišta na nože a háčky na pánve uvolní zásuvky i desku.
Skládací prvky: sklopná deska do stěny nebo výsuvná pracovní plocha přidá místo jen tehdy, když ho potřebuješ.
Mělčí spodní skříňky (40–50 cm) v úzké kuchyni rozšíří průchod, aniž bys výrazně přišel o funkčnost.
Než začneš vybírat dvířka, přesně změř místnost — chyba v měření se pozná až u montáže, kdy je pozdě. Připrav si svinovací metr, tužku, papír a vodováhu a postupuj po krocích:
Šířka stěn: změř každý úsek zvlášť, počítej s výklenky, sloupy a ostěním oken. Součet segmentů si ověř proti celkové délce stěny.
Výška: měř od podlahy ke stropu na několika místech — staré byty mívají podlahu i strop ve spádu a horní skříňky to musí respektovat.
Přípojky: zakresli polohu vody, odpadu, plynu, elektriky a vzduchotechniky. Od nich se odvíjí, kam přijde dřez, sporák a digestoř.
Spotřebiče a dvířka: k rozměrům spotřebičů přičti prostor na otevření dvířek a vytažení zásuvek, ať se nic nebije s madly ani s ostrůvkem.
Zásada řemeslníků platí i tady: měř dvakrát, řež jednou. Deset minut navíc u metru ušetří drahé překvapení u hotové kuchyně.
Kolem lednice a vestavné trouby nech podle výrobce zpravidla 3–5 cm volného prostoru po stranách a nahoře pro cirkulaci vzduchu. Bez odvětrání se kompresor lednice i elektronika trouby přehřívají, spotřebič hlučí a spotřebuje víc energie. Konkrétní mezery vždy najdeš v montážním návodu daného modelu.
Ne — linku můžeš rozdělit na zóny v mírně jiné výšce a bývá to i ergonomičtější. Dřez oceníš o 5–10 cm výš, aby ses tolik neohýbal, zatímco varnou desku je příjemné mít níž, abys viděl do hrnců. V praxi se to řeší různou výškou skříněk nebo soklu v jednotlivých úsecích.
Plně funkční kuchyni zvládneš zhruba od 240 cm délky linky, kam se vejde dřez, varná deska a aspoň 60 cm odkládací plochy mezi nimi. Do menšího prostoru pomůže úzká myčka (45 cm) a dvouplotýnková varná deska. Pod 180 cm už jde spíš o kuchyňský kout než plnohodnotnou linku.
Drobně ano — většina spodních skříněk stojí na stavitelných nožičkách s rozsahem zhruba 10–15 cm, takže výšku desky lze doladit i dodatečně. Větší změna (jiný korpus nebo tloušťka desky) už znamená zásah do skříněk. Proto se vyplatí trefit výšku hned při návrhu podle svých loktů.
Mezi kuchyňskou linkou a stolem nebo ostrůvkem nech aspoň 100 cm, aby šlo pohodlně odsunout židli a projít i s otevřenými dvířky. Když se za sedícími lidmi prochází, přidej na 120 cm. Pod 90 cm začne být provoz těsný, hlavně když vaří víc lidí.
Jeden recept, co stojí za zapnutí trouby, jeden tip a nabídka z krámku. Nic víc.